|
PLEMENA PSŮ |
||
| Anglo-francouzský honič | ||
| Ariégois | ||
| Artoisský honič | ||
| Baset arténsko-normandský | ||
| Baset hound | ||
| Baset modrý gaskoňský | ||
| Baset plavý bretaňský | ||
| Baset vendéeský hrubosrstý | ||
| Bavorský barvář | ||
| Beagle Harrier | ||
| Bígl | ||
| Billy | ||
| Black and Tan Coonhound | ||
| Bloodhound (svatohubertský pes) | ||
| Bosenský hrubosrstý honič | ||
| Brakýř jezevčíkovitý | ||
| Briquet Griffon Vendéen | ||
| Dalmatin | ||
| Drever | ||
| Dunker | ||
| Finský laponský pes (Lapinkoira, Finský sobí pes) | ||
| Foxhound | ||
| Francouzský bílo-černý honič | ||
| Francouzský bílo-oranžový honič | ||
| Francouzský trikolorní honič | ||
| Gaskoňsko-saintgeoiský honič | ||
| Haldenův honič | ||
| Hamiltonův honič | ||
| Hannoverský barvář | ||
| Harrier | ||
| Hrubosrstý modrý gaskoňský honič | ||
| Hygenův honič | ||
| Istrijský hrubosrstý honič | ||
| Istrijský krátkosrstý honič | ||
| Italský Segugio | ||
| Italský Segugio krátkosrstý | ||
| Jugoslávský planinský honič | ||
| Jugoslávský trikolorní honič | ||
| Jurský honič (Švýcarský honič) | ||
| Malý modrý gaskoňský honič | ||
| Německý brakýř | ||
| Nivernaisský hrubosrstý honič | ||
| Plavý bretaňský honič | ||
| Poitevin | ||
| Polský honič | ||
| Polský ogar | ||
| Porcelaine | ||
| Posávský honič | ||
| Rakouský krátkosrstý honič | ||
| Rhodéský ridgeback | ||
| Řecký honič | ||
| Sedmihradský honič | ||
| Schillerův honič | ||
| Slovenský kopov | ||
| Smalandský honič | ||
| Srbský honič | ||
| Španělský sabueso | ||
| Štýrský brakýř | ||
| Švýcarský honič | ||
| Švýcarský honič - Bernský honič | ||
| Švýcarský honič - Lucernský honič | ||
|
|
Švýcarský honič - Švycký honič | |
| Švýcarský nízkonohý honič | ||
| Tyrolský honič | ||
| Vel.franc.-anglický bílo-oranžový honič | ||
| Vel.francouzsko-anglický trikolor.honič | ||
| Velký hrubosrstý vendéeský basset | ||
| Velký modrý gaskoňský honič | ||
| Velký vendéeský hrubosrstý honič | ||
| Vydří pes - Vydrář | ||
|
Westfálský jezevčíkovitý honič
První pomoc v teplých měsících – úpal a úžeh
Úpal a úžeh u psů se v našich klimatických podmínkách vyskytuje zejména v letních měsících. Venku to už jako v létě vypadá a proto jsme se rozhodli sem článek na toto téma umístit. Je lépe byt připraven než nemile překvapen. Rozeznáte úžeh od úpalu? Úžeh způsobuje sluneční záření, které poškozuje mozkové buňky. Dochází k němu logicky při dlouhodobém pobytu v přímém slunci. Úpal vzniká důsledkem nadměrného horka, kdy organizmus přestává odvádět přebytečné teplo. K úpalu nejčastěji dochází při dlouhodobém pobytu v uzavřeném autě. Sluneční záření je již v této době velmi silné. Jako úžeh označujeme stav kdy přímo na lebku pejska působí takovéto záření a dochází k přehřátí centrální nervové soustavy a překrvení mozku. S úžehy se často setkáváme v letních měsících na výstavách kde je pejsek vystaven při předvádění přímému slunci. Měli bychom dbát na jeho správné ustájení a zabránit pobytu v nevhodných podmínkách. Pejsek musí mít možnost si odpočinout na zastíněném místě. Že se jedná o úžeh poznáme na zvířeti podle potácivé a nejisté chůze, slabosti a skleslosti pejska. Pejskovi se také špatně dýchá, dýchání je rychlejší a pro pejska namáhavé. Pokud na pejskovi zpozorujeme tyto příznaky musíme okamžitě příčiny způsobující úpal včas odstranit. Pokud tak neučiníme jeho stav se bude rychle zhoršovat, dostaví se křeče a záškuby svalů. Pejsek pak upadá a v křečích uhyne ochrnutím srdeční činnosti. Úžeh se léčí studenou sprchou nebo koupelí mimo slunce a dusno. Podáváme studené obklady a zajistíme dostatek tekutin. Úpal nastane tehdy, když organismus není schopen za pomocí termoregulace odvádět z těla teplo. Tím dochází k zahřívání těla. Teplo se šíří všemi orgánovými soustavami a ohrožuje je. Nejčastějším případem je přehřátí organismu psa v automobilu. Letních měsících teplota uvnitř vozu rychle stoupá. Musíme si uvědomit, že v autě je teplota okolo 60 °C a více a život pejska bývá ohrožen. Příznaky postižení jsou podobné jako při úžehu. Tělo se však přehřívá a tělesná teplota může přesáhnout 42 °C. Pejska musíme okamžitě odvést do stínu a polévat jej vodou, zajistit třeba sprchu nebo koupel a pobyt pejska mimo dusné prostředí. Stejně jako u úžehu zajistit dostatek tekutin. Na hlavu a srdeční krajinu klademe studené obklady nebo sáčky z ledem, abychom snížili tělesnou teplotu co nejdříve. Pejsek může upadnout do šoku proto je nezbytné zajistit přepravu postiženého zvířete k veterinárnímu lékaři. Pokud je nutné nechat psa v teplých měsících v zaparkovaném automobilu musíme najít takové místo, na které během doby naší nepřítomnosti nezačne pálit slunce. Pootevřením okénka mu zajistíme dostatečné větrání prostor vozu. Měli bychom pejskovi zajistit i dostatek čerstvé vody a chodit jej pravidelně kontrolovat.
.První pomoc při popáleninách pejsků02.03.2009 13:02:55Jakým způsobem poskytnout první pomoc pejskovi jste se mohli dočíst v minulém článku. Dnes se budeme také věnovat první pomoci. Zaměříme se však na případy a projevy popálenin prvního, druhého a třetího stupně a přečtete si pár základních rad jakým způsobem popáleniny ošetřovat. Popáleniny 1. stupně Jedná se o mírnější popáleniny, které se projevují zčervenáním kůže. Popálené místo je nutné ochladit studenou vodou, nejlépe sprchou. V tomto případě musíme dbát na to, aby nedošlo k podchlazení pejska. Pokud se jedná opravdu o drobnou popáleninu postačí asi půlhodinové chlazení studenými obklady. Po ochlazení popálené místo překryjeme gázou nebo obvazem. Pro zklidnění je dobré popálené místo ošetřit indiferentní mastí ( Dermazulen, Calcium panthotenikum ung., Vaselinum album apod. ). Popáleniny 2. stupně Popáleniny druhého stupně jsou vážnější. Že se jedná o popáleninu druhé stupně poznáme podle puchýřů na kůži psa, které praskají a vytéká z nich tekutina, které slepuje srst. Popáleniny ani srst sami neošetřujeme, můžeme pouze volně přiložit gázu. V tomto případě je nutné zajistit okamžité ošetření veterinárním lékařem. Popáleniny 3. stupně Těžké popáleniny, tedy popáleniny třetího stupně, postihují kůži a struktury v podkoží. Kůže s tkání odumírají, hnisají někdy i zuhelnatí. Tyto popáleniny, stejně jako u popálenin druhého stupně, také neošetřujeme. Provedeme potřebná protišoková opatření a zajistíme okamžité ošetření veterinárním lékařem. Rozsáhlejší popáleniny vyžadují každodenní ošetření veterinářem. Při poleptání kyselinou musíme ránu opakovaně vyplachovat roztokem sody bikarbony (1 litr vody + čajová lžička sody). Také je nutné ihned kontaktovat veterinárního lékaře.
|
||